O programu ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Cílem navrhovaného vzdělávacího programu je vytvořit platformu pro předávání a sdílení teo znalostí i praktických dovedností a zkušeností z oblasti vysokoškolské pedagogiky. Měnící vysokoškolské výuky vyžaduje soustavné zvyšování pedagogických kompetencí akademických pra nejen těch začínajících. Jejich systematická příprava na pedagogickou práci může být důlež hodnocení kvality vzdělávací, ale i výzkumné činnosti univerzity. Program je proto projekt jako prakticistický soubor návodů či doporučení, ale jako široká nabídka teoreticky ukotve vysokoškolské pedagogiky, coby etablované vědní disciplíny. Základní principy 1. Otevřenost k inovacím a novým trendům. Program je koncipován jako otevřený, což umožňuj včleňovat aktuální témata a inovovat jejich obsah. Program je otevřený i k novým lektorům, kvalifikovaný zájem do něj vstoupit. Přes vysokou míru otevřenosti je ze strany rektorátu základní rozsah neopomenutelných poznatků, které budou účastníkům zprostředkovány, ať již výuky anebo distančně. Podstatným rysem zamýšlené otevřenosti je i systematická spolupráce odborníky mimo univerzitu, vč. zahraničních expertů. 2. Evidence-based přístup k vysokoškolské pedagogice. Poznatky vysokoškolské didaktiky a p jsou součástí navrhovaného programu, jsou zásadně výsledkem reflektované pedagogické praxe vycházejí z evidence-based přístupu a z teoretických základů věd o výchově. Program tudíž osvědčených nápadů, ale skutečným univerzitním vzdělávacím programem, který přibližuje poz výchově odborníkům z jiných oblastí a přispívá tím k interdisciplinárnímu diskurzu. 3. Respekt k potřebám, možnostem a zkušenostem cílové skupiny. Vzdělávací program má speci skupinu, kterou jsou akademičtí pracovníci rozmanitého oborového zaměření a s rozdílnou dé tohoto důvodu bude obsahová i organizační stránka výuky v maximální možné míře přizpůsoben složení skupiny. Koncepce programu Program pedagogických dovedností je tvořen výukovými bloky, které jsou doplněny řízeným sa vystavěn na těchto sedmi principech: vzájemný respekt, evidence-based přístup, aktivní uče aktivity, kongruentní vyučování, výuka v tandemu a sdílení zkušeností. 1.Vzájemný respekt považujeme za otevřenost a úctu k ostatním. Aplikujeme jej ve třech rov především je kurz otevřen všem akademickým pracovníkům a doktorandům univerzity bez ohle či délku pedagogické praxe. To vede ke značné heterogenitě účastníků, která klade na lek nároky, ale je pro účastníky velkým přínosem. Dále důsledně uplatňujeme otevřenost vůči názorům všech členů skupiny a konečně otevřenost chápeme také jako maximální možný ohled potřeby účastníků. Takto pojímaný respekt vytváří bezpečný prostor pro učení. 2.Evidence-based přístup, tzv. na důkazech založená praxe, předpokládá, že výsledky učení díky tomu stanovit, které metody a aktivity jsou efektivní. Jednání učitelů má být v sou experimentálních výzkumů výuky a využívat empiricky potvrzených efektivních výukových po 2012; Marzano et al., 2001). 3.Aktivní učení patří k tradičním didaktickým zásadám, které zabezpečují dobrý průběh a ef výuky. Naše zkušenost potvrzuje, že prožitek aktivního učení je pro účastníky kurzu nezř inspirativní. 4.Kooperativní učení znamená, že účastníci pracují ve skupině, ve které sdílejí podobné vý jsou pozitivně závislí na celé skupině. Díky tomu se podporují ve zvládání studijních ak si zpětnou vazbu a hledají argumenty ke společné diskusi. Výzkumy ukázaly, že kooperativ vedou k vyšší akademické úspěšnosti než výuka využívající soutěživosti a individuální pr 5.Kongruentní vyučování má tři podstatné aspekty: modelování, metakomentář a propojení s r teorií. Důležitost modelu (vzoru) je prokázána nejen u mladších žáků, ale i u univerzitn a lze ji proto předpokládat též u akademiků. Metakomentář, tzn. zdůvodnění zvolených výu aktivit a úkolů navazuje na reflexi vyučovacího procesu. Swennen, Lunenberg & Korthagen o reflekčních přestávkách, při kterých pedagog vyzývá studenty, aby sdíleli postřehy z p dále o ní uvažovali a diskutovali a tím rozvíjeli své didaktické myšlení. Metakomentáře přestávek využíváme v průběhu celého kurzu. Propojení těchto prvků s relevantní teorií p naplnění výše popsaného evidence-based přístupu. 6.Tandemovou výuku lze chápat jako situaci, kdy dva vyučující pracují s různorodou skupino stejném čase, přičemž výuku společně nejen vedou, ale i připravují a následně hodnotí (B & Dank, 2003). Společně je tedy u jednotlivých témat možné odpovědět na otázky „proč?“ a „proč?“ odpovídá psychologickými teoriemi učení a vyučování; na otázku „jak?“ odpovídáme doporučeními, jak psychologické poznatky využít v praxi. 7.Sdílení zkušeností považujeme za stěžejní součást našeho kurzu. Vzhledem k tomu, že o uč v tomto kontextu někdy mluví jako o osamoceném povolání a na mnoha fakultách (katedrách) systém kolegiálních konzultací či hospitací, je pro začínající vysokoškolské učitele důl své otázky, pochybnosti i obavy. Sdílení zkušeností používáme v rámci různých technik v kurzu. V jeho závěru toto sdílení graduje ve formě supervize s prvky balintovské skupiny